Jestliže dokončím svou spirituální cestu, stanu se mužemženou.

JSEM MUŽ.
Má síla, přednost a převaha spočívá ve schopnostech mého rozumu a v mé fyzické síle. Umím chladně, bez zbytečných emocí, uvažovat, rozlišovat, hodnotit, posuzovat, kritizovat – porovnávat potřebné a nepotřebné, dobré a zlé. Používat rozum vždy a všude, i ve vztahu k mé ženě, pro mě znamená využívat své životní zkušenosti, znalosti a dovednosti a nikdy nepodléhat zbytečně emocím – mohlo by to pro mě i mou rodinu znamenat ohrožení, někdy i smrt. Umím se postarat o svou partnerku a svou celou rodinu – zabezpečit je hmotně, uživit je svou prací, postavit pro ně domov a vytvořit ty nejlepší podmínky k životu pro své děti. Umím svou rodinu ochránit, bojovat za ni, dokáži udělat vše, aby vždy a za všech okolností co nejlépe přežila. Pomáhám své partnerce, matce našich dětí, aby náš rod pokračoval i v dalších dětech – vnucích a učím je vše, co budou potřebovat jednou v dospělost znát a umět, aby mohli mít svou rodinu a zabezpečili pokračování rodu.

JSEM ŽENA.
Má síla, převaha spočívá v přirozených znalostech psychických procesů, jejich ovládání a využívání ve prospěch celého rodu. Mám i schopnosti spirituální – dar intuice, tušení, cítění, předvídání budoucnosti, dar Lásky pečující a chránící děti i partnera, dar léčitelský, pomáhající uzdravovat nemocné a zraněné. Dokáži mimo jiné uzdravit své dítě, přenést jeho horečku na sebe, probudí mě i v nejhlubší noci každá jeho bolest, umím rozlišit, když mu teplota stoupne o jednu desetinu stupně.
Všechny tyto i další schopnosti umím a používám proto, aby přežil můj rod, abych se jednou dočkala i vnoučat. S nimi si můžu teprve naplno i užít svou a jejich lásku – nemám už za ně odpovědnost. Učím je, co je to život, co musí znát a umět, aby náš rod mohl pokračovat. Samozřejmě se nejvíce věnuji dospívajícím vnučkám – připravuji je na jejich roli ženy, předávám jim své hezké i bolavé zkušenosti s mužem.
Občas podléhám svým emocím všeho druhu – vztekám se, hádám, nadávám, pláči. Sekýruji svého muže, když mám pocit, že pro nás nepracuje naplno, že by mohl dokázat víc. Vše to potřebuji – nemohu bez toho žít. Vím, že se mě můj partner v takových chvílích i bojí, ale také vím, že jeho láska je opravdová a že to dokáže se mnou vždy zvládnout, tak jak jsem ho to učila a učím celý společný život. Vždyť usmiřování – odpouštění přináší tak krásné společné chvíle!
Protože jen když spojíme to vše, co umíme a máme jako velký Dar od Přírody, Boha, Vesmíru, dokážeme zajistit další pokračování našeho rodu.
Vím, že můj muž má nade mnou převahu ve své fyzické síle a že dokáže na rozdíl ode mne vždy zachovat chladný rozum, který nás ochrání, když je potřeba. Ale také vím, že v denním partnerském životě je často bezradný, neznalý, že mi nerozumí a že právě proto potřebuje mé vedení. Mou sílu. Tak jako já potřebuji jeho sílu. Jeho péči a ochranu.

Dokáži jednou jako dosavadní muž stát se mužemženou? Dokáži dovršit za pomoci partnerky svůj duchovní vývoj? Žili muži, kteří to dokázali i s ženou. Například Eduard Tomáš….

Paní Života a Lásky

Nikdo nevstoupí znovu do stejné řeky… I proto není a nemůže být toto krátké vyprávění pokusem o obnovení uctívání Velké Matky, pradávné bohyně, návrat matriarchátu. Ostatně, stejně je dodnes uctívána v podobě Panny Marie. Jeho smyslem je posílit vědomí nejúžasnější síly Vesmíru i Země, energie s informacemi vzniku a zachování bohatství veškerého života.
Dodnes nejsou vhodnější slova, termíny, pojmy, než které vznikly kdysi dávno, a proto je používám.
Dodnes jako kdysi skrývají představy o energiích s informacemi a jejich rozličné a nekonečné varianty a projevy. A proto je možné si je představit prastarými pojmy a polidštit je – personifikovat.
Tzv. návrat Velké Matky samozřejmě souvisí s úplnou rehabilitací ženy – dárkyně života, s její úplnou emancipací, rovnoprávností, vážností a úctou k bytosti, která uchovává rod. A myslím, že přirozenou součástí může být i plné respektování předností i odlišností jak ženy, tak muže. A jejich vzájemná a vědomá spolupráce na základě poznaných a přijatých odlišností.
Návrat samozřejmě souvisí i s uchováním veškerého života na Zemi vůbec – všech jeho projevů, variant, aspektů v téměř nekonečné podobě. V podobě úžasné Přírody.
Dokážeme žít skutečnou Lásku ke všem živým bytostem naší planety i k tzv. neživé přírodě, tak jak to učil kdysi už Ježíš a přestaneme se klanět a uctívat různé “modly”, předměty a peníze? Budeme pak šťastnější….
Velká Matka je prastarým symbolem všech podob Lásky. Lásky ke všemu živému a neživému, ke všem radostem i bolestem. I proto měla tisíce jmen a stále častěji se právem vrací nejen do příběhů knih a filmů.
Provždy zůstane věčným symbolem respektu, úcty, všech projevů lásky a věčné oslavy Života.

Kdo jsem

Vím, že mé psaní vyvolává všechny možné pocity – od souhlasu a porozumění až po odpor, nepochopení a nenávist. Nedivím se tomu, je to přirozené. Každý má právo dát najevo svou reakci – přijetí i odmítnutí. To, o čem jsem psal, není ze mě, z mého rozumu, zkušeností a životních prožitků. I mě to dokonale převrátilo život a ne vždy jsem tomu hned rozuměl a přijal. Jen mi to dokonale převrátilo vše, co jsem do té doby žil, změnilo mi to život tak, jak nikdy. I ve svém věku, kdy většina mých vrstevníků si užívá poklidný život důchodců, mě to donutilo na sobě stále pracovat a dokončit svůj vývoj, který začal mým početím a narozením v roce 1946. Přišel čas, kdy mohu vystoupit i se svým rodným jménem. Jmenuji se Pavel Vlastník a letos to bylo dvacet let, co jsem se stal profesionálním léčitelem – svobodným člověkem, kterému se každých sedm let dokonale převrátil život, naposledy v posledních dvou letech.
Vše, co mi bylo nadiktováno, není pro mě jen teorie. Prakticky se to učím i žít a jsem stále veden svým vnitřním vedením. I ve svém posledním, čtvrtém osudovém partnerském vztahu. A je to velmi silný vztah a i velmi rychlý – měsíc mi připadá jako rok kdysi.
Asi před rokem, v ranním polospánku, se mi zjevila krásná postava Velké Matky, Velké Bohyně a oznámila mi, že do mě vstupuje a povede mě, i když jsem muž a nejsem přímo jejím dítětem, jakým jsou všechny ženy. Ale mohu se stát jejím služebníkem, kterému nadále bude pomáhat a povede ho k tomu, aby přispěl k jejímu návratu do povědomí lidských bytostí. Od té doby s Paní, jak jí říkám, žiji a učím se být jejím synem.
Přicházejí veliké změny. Každý z nás k nim může přispět, nebo je odmítnout. Není to tak důležité – každý může volit svobodně podle svého přesvědčení a tím samozřejmě volí svobodně i své příští. Vím ale, že změny Země, našeho světa, lidí, nikdo a nic nemůže zastavit. I odmítnutím, nesouhlasem přispíváte ke změnám. Není nic silnějšího než vesmírné – boží – procesy. Evoluce lidstva.
Nevím, co a jak proběhne v příštích létech, ani nevím, kdy to skončí. Vše jsou jen domněnky, dohady. Budoucnost je vždy jen pravděpodobná, ale ne pravdivá. Důležitá je přítomnost, teď a tady každý z nás rozhoduje o své budoucnosti i o budoucnosti planety a lidstva.
Prosím, přijímejte mé poznání a zkušenosti jako příspěvek jednoho z miliónů k tomu, co právě probíhá na Zemi, jako nepatrný střípek k holografickému obrazu Celku.