Vím, že mé psaní vyvolává všechny možné pocity – od souhlasu a porozumění až po odpor, nepochopení a nenávist. Nedivím se tomu, je to přirozené. Každý má právo dát najevo svou reakci – přijetí i odmítnutí. To, o čem jsem psal, není ze mě, z mého rozumu, zkušeností a životních prožitků. I mě to dokonale převrátilo život a ne vždy jsem tomu hned rozuměl a přijal. Jen mi to dokonale převrátilo vše, co jsem do té doby žil, změnilo mi to život tak, jak nikdy. I ve svém věku, kdy většina mých vrstevníků si užívá poklidný život důchodců, mě to donutilo na sobě stále pracovat a dokončit svůj vývoj, který začal mým početím a narozením v roce 1946. Přišel čas, kdy mohu vystoupit i se svým rodným jménem. Jmenuji se Pavel Vlastník a letos to bylo dvacet let, co jsem se stal profesionálním léčitelem – svobodným člověkem, kterému se každých sedm let dokonale převrátil život, naposledy v posledních dvou letech.
Vše, co mi bylo nadiktováno, není pro mě jen teorie. Prakticky se to učím i žít a jsem stále veden svým vnitřním vedením. I ve svém posledním, čtvrtém osudovém partnerském vztahu. A je to velmi silný vztah a i velmi rychlý – měsíc mi připadá jako rok kdysi.
Asi před rokem, v ranním polospánku, se mi zjevila krásná postava Velké Matky, Velké Bohyně a oznámila mi, že do mě vstupuje a povede mě, i když jsem muž a nejsem přímo jejím dítětem, jakým jsou všechny ženy. Ale mohu se stát jejím služebníkem, kterému nadále bude pomáhat a povede ho k tomu, aby přispěl k jejímu návratu do povědomí lidských bytostí. Od té doby s Paní, jak jí říkám, žiji a učím se být jejím synem.
Přicházejí veliké změny. Každý z nás k nim může přispět, nebo je odmítnout. Není to tak důležité – každý může volit svobodně podle svého přesvědčení a tím samozřejmě volí svobodně i své příští. Vím ale, že změny Země, našeho světa, lidí, nikdo a nic nemůže zastavit. I odmítnutím, nesouhlasem přispíváte ke změnám. Není nic silnějšího než vesmírné – boží – procesy. Evoluce lidstva.
Nevím, co a jak proběhne v příštích létech, ani nevím, kdy to skončí. Vše jsou jen domněnky, dohady. Budoucnost je vždy jen pravděpodobná, ale ne pravdivá. Důležitá je přítomnost, teď a tady každý z nás rozhoduje o své budoucnosti i o budoucnosti planety a lidstva.
Prosím, přijímejte mé poznání a zkušenosti jako příspěvek jednoho z miliónů k tomu, co právě probíhá na Zemi, jako nepatrný střípek k holografickému obrazu Celku.
